Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
Kvůli nově potvrzenému případu slintavky a kulhavky (SLAK) v Maďarsku dnes vydává Státní veterinární správa (SVS) celostátní mimořádná veterinární opatření (MVO), která omezují přepravu vnímavých zvířat z Maďarska a Slovenska a zpřísňují pravidla biologické bezpečnosti při přepravě zvířat. Veškerá preventivní opatření směřují k tomu, aby ČR ochránila své území před touto nebezpečnou nákazou.
6. března 2025 bylo potvrzeno ohnisko slintavky a kulhavky (SLAK) v chovu mléčného skotu u obce Kisbajcs poblíž města Győr v severozápadním Maďarsku nedaleko slovenské hranice. V chovu se v současné době nachází přes 1400 kusů skotu.
SVS na tuto informaci neprodleně reaguje a vydává MVO s celostátní platností. Všem chovatelům skotu, ovcí, koz, prasat a dalších druhů zvířat vnímavých ke SLAK a provozovatelům zařízení pro svody kopytníků se až do odvolání zakazuje přemísťování zvířat z Maďarska a Slovenska do hospodářství nebo zařízení pro svody kopytníků na území ČR. Tento zákaz se nevztahuje na zvířata přemísťovaná ze Slovenska přímo na jatky.
U vozidel přepravujících živá zvířata ze zahraničí nebo u vozidel, která se v zahraničí pohybovala, bude před vjezdem do hospodářství požadován doklad o provedení desinfekce vozidla před nakládkou zvířat. Chovatelé povedou záznamy o vjezdu vozidel do hospodářství chovatele a budou je uchovávat 12 měsíců.
„Značné nebezpečí SLAK spočívá v jejím jednoduchém šíření, a to i nepřímým způsobem. Nákaza se může přenášet větrem, potravinami nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Proto vydáváme mimořádná veterinární opatření, vyžadující přísné dodržování pravidel biologické bezpečnosti,“ uvedl ústřední ředitel Zbyněk Semerád.
Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz.
Nákaza postihuje také volně žijící zvířata z řad sudokopytníků, například prase divoké.
Typické klinické příznaky u zvířat jsou následující: v počáteční fázi infekce nastupuje deprese, vysoká horečka, snížení produkce mléka, snížení příjmu krmiva, následně se vyskytují vezikuly (puchýřky vyplněné tekutinou) v dutině ústní, na končetinách a mléčné žláze. Tyto puchýřky po cca 1 dnu praskají a léze přecházejí v otevřené eroze na postižených místech. Mohou se vyskytnout i aborty, odúmrť narozených mláďat.
V důsledku lézí zvířata obtížně přijímají potravu, objevuje se slinotok, kulhání. Zhruba 4. – 7. den od výskytu puchýřků je viditelné hojení lézí (žluté fibrinové povlaky na původních erozích), v 7. – 10. dnu od výskytů puchýřků dochází k tvorbě nové tkáně a jizev. Takto popsané léze jsou nejlépe viditelné v dutině ústní u skotu. U prasat a malých přežvýkavců se léze v dutině ústní vyskytují taktéž, ale jsou hůře identifikovatelné. Obtížně identifikovatelné jsou také léze na končetinách, kdy klinickými příznaky poukazujícími na onemocnění je kulhání zvířat, většinově je nutné končetiny očistit pro lepší viditelnost lézí. Typicky se léze na končetinách nacházejí v korunkové linii nebo v mezi paznehtním prostoru, nejtypičtější výskyt lézí na končetinách je u prasat.
Inkubační doba (doba od nakažení do výskytu prvních klinických příznaků) se pohybuje v rozmezí 1 - 14 dní, nejčastěji bývá 2 – 6 dnů. Vylučování viru obvykle začíná již 2 dny před nástupem klinických příznaků a trvá okolo 6 dnů po výskytu vezikulů (s výjimkou esofageofaryngeální tekutiny, kde může být virus zachycen po delší dobu). V mléku může být virus detekován již 4 dny před nástupem klinických příznaků.
SLAK je vysoce kontagiózní nákaza, virus dokáže přežívat v prostředí, za určitých podmínek může být šířen i větrem. Existuje 6 sérotypů viru. Infekce proti jednomu sérotypu neposkytuje imunitu proti ostatním. Hostiteli mohou být jak domácí (skot, ovce, kozy, prasata), tak volně buvol; v Evropě prase divoké, jelen evropský.
Onemocnění vykazuje vysokou morbiditu (nemocnost), ale nízkou mortalitu (úmrtnost). Typické je onemocnění velkého počtu zvířat na hospodářství. Nejčastěji se zvířata nakazí inhalační cestou – přímý přenos viru mezi zvířaty. Přenos prostřednictvím větru je možný zejména za vhodných meteorologických/klimatických podmínek v případě vysokých koncentrací viru v ovzduší (zejména v případě infikovaných prasečích farem – infikovaná prasata vylučují výrazně větší množství virových částic ve vydechovaném vzduchu než ostatní vnímavá zvířata). Častá je také nákaza prostřednictvím nepřímého přenosu viru – oblečení, obuv pracovníků, dopravní prostředky, živočišné produkty.
Jedná se o nebezpečnou nákazu zvířat, dle evropské legislativy se jedná o nákazu typu A, kdy v případě výskytu jsou přijímána okamžitá opatření k eradikaci.
Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.
Vzhledem k přenosu onemocnění je velice důležité dodržování biologické bezpečnosti v chovech a při přemísťování zvířat. V souvislosti s aktuálním potvrzením nákazy v Evropě žádáme všechny chovatele o obezřetnost při přemísťování zvířat včetně důkladné kontroly a ověřování místa původu zvířat a o zvýšené dodržování pravidel biologické bezpečnosti na hospodářstvích – desinfekce při vstupech na hospodářství, při výstupu z hospodářství, desinfekce vozidel, kontrola všech osob a materiálů vstupujících do hospodářství apod.
Diferenciálně diagnosticky je třeba SLAK zvažovat při výskytu klinických příznaků katarální horečky ovcí.
Při výskytu výše uvedených klinických příznaků v chovech vnímavých zvířat jsou chovatelé povinni hlásit podezření na nákazu neprodleně soukromému veterinárnímu lékaři nebo na místně příslušnou krajskou veterinární správu, která zajistí odběr vzorků a další postup.
zdroj: Státní veterinární správa, https://www.cschms.cz