Přeprava na jatka nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat

Přeprava na jatka a porážka nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat

Státní veterinární správa doručila na chovatelské Svazy následující dopis.

V nedávné době byly medializovány případy nevhodného a nešetrného zacházení se zvířaty, v některých případech až týrání zvířat na jatkách. Dovolujeme si vás upozornit na části legislativy, která se týká nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat určených k porážce na jatkách.

Zákon č. 246/1992 Sb. o ochraně zvířat proti týrán v § 5b odst. 2 požaduje, aby si chovatel, který hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvíře k porážce na jatkách, vyžádal vyšetření a zhodnocení jeho stavu soukromým veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v doprovodné dokumentaci.

§ 5b

Porážení nebo utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat

(1) Pokud je přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s jeho nepřiměřeným utrpením, provede se jeho porážka nebo utracení na místě, kde k nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete došlo, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.

(2) Pokud chovatel hodlá přepravovat nemocné, vyčerpané nebo zraněné zvíře k porážce na jatkách, a není-li to v rozporu s požadavky nařízení Rady (ES) č. 1/2005, je povinen si vyžádat vyšetření a zhodnocení jeho stavu soukromým veterinárním lékařem, který způsobilost zvířete pro přepravu posoudí a v případě souhlasu uvede tuto skutečnost v doprovodné dokumentaci podle oddílu III přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/20043c).

Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy specifikuje, jaká zvířata mohou být přepravována.
Příloha I – Způsobilost k přepravě

(1) Zvířata mohou být přepravována pouze tehdy, jsou-li pro plánovanou cestu způsobilá, a všechna zvířata musí být přepravována za podmínek, které zaručují, že nedojde k jejich zranění nebo zbytečnému utrpení.

(2) Poraněná zvířata a zvířata s fyziologickými potížemi nebo patologickými stavy se nepovažují za způsobilá k přepravě, zejména pokud

a) se bez bolesti nebo pomoci nemohou sama pohybovat;
b) mají velké otevřené rány nebo výhřezy;
c) jde o březí zvířata, u nichž již uplynulo 90 % či více očekávané doby březosti, nebo samice, které porodily v předcházejícím týdnu;
d) jde o novorozená zvířata, která ještě nemají úplně zahojený pupek;
e) jde o selata mladší tří týdnů, jehňata mladší jednoho týdne a telata mladší deseti dnů, ledaže jsou přepravována na vzdálenost menší než 100 km;
f) jde o psy a kočky mladší osmi týdnů, pokud je nedoprovází jejich matka;
g) jde o jelenovité v období, kdy se jim obnovuje paroží.

(3) Nemocná nebo poraněná zvířata však lze považovat za způsobilá k přepravě, pokud

a) jsou zraněna nebo nemocná lehce a přeprava jim nepřivodí další utrpení; v případě pochybností je nutno konzultovat veterinárního lékaře;
b) jsou přepravována za účelem směrnice Rady 86/609/EHS, jestliže je nemoc nebo poranění součástí výzkumného programu;
c) jsou přepravována pod veterinárním dohledem kvůli veterinárnímu ošetření nebo stanovení diagnózy. Tato přeprava se však povolí jen tehdy, pokud dotyčným zvířatům není způsobeno zbytečné utrpení nebo není s nimi špatně zacházeno;
d) jde o zvířata, která podstoupila veterinární zákrok v souvislosti s praktikami jako odrohování nebo kastrace, za předpokladu, že rány byly úplně zahojeny.

(4) Pokud zvířata onemocní nebo se poraní během přepravy, musí být oddělena od ostatních a musí jim být poskytnuta první pomoc, jakmile je to možné. Musí jim být poskytnuto vhodné veterinární ošetření, a je-li to nezbytné, musí být nutně poražena nebo usmrcena tak, aby jim nebylo způsobeno zbytečné utrpení.

(5) Přepravovaným zvířatům se nesmějí podávat sedativa, pokud to není nezbytně nutné k zajištění dobrých životních podmínek zvířat, a v tom případě pouze pod veterinárním dohledem.

(6) Krávy, ovce nebo kozy v laktaci, které nedoprovázejí jejich potomci, musí být podojeny v nejvýše dvanáctihodinových intervalech.

(7) Požadavky odst. 2 písm. c) a d) se nevztahují na evidované koňovité, pokud je účelem cesty zlepšení hygienických a životních podmínek při porodu, nebo pro nově narozená hříbata s evidovanými klisnami za předpokladu, že v obou případech jsou zvířata trvale doprovázena průvodcem, který se jim během cesty věnuje.

Zákonnou povinností tudíž je, aby si chovatel vyžádal stanovisko soukromého veterinárního lékaře a toto stanovisko musí být vyznačeno v informacích o potravinovém řetězci. Pokud si chovatel nevyžádá vyšetření a zhodnocení stavu zvířete soukromým veterinárním lékařem, dopustí se tím přestupku, a může mu být uložena pokuta.

Protože forma stanoviska není legislativou stanovena, Státní veterinární správa připravila v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání formulář „Souhlas soukromého veterinárního lékaře s přepravou zraněného nebo vyčerpaného zvířete na jatky“, jako přílohu „Informací o potravinovém řetězci“ (IPŘ) při přepravě nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat na jatka.

Formulář je uložen a ke stažení na webu Státní veterinární správy na následujících odkazech:

https://www.svscr.cz/formulare-ke-stazeni/potravinovy-retezec-2/
https://www.svscr.cz/formulare-ke-stazeni/soukromi-veterinarni-lekari/

Formulář je rovněž v příloze tohoto dopisu. Jeho použití není povinné a považujte jej prosím za pomůcku při posuzování způsobilosti zvířete k přepravě na jatky soukromým veterinárním lékařem v indikovaných případech.
Komora veterinárních lékařů byla taktéž informována.